Dne 3.3.2005 vyrazilo několik dětí z osmých a devátých tříd naší školy do Anglie. Jelikož naše škola zdaleka nenaplnila celý autobus, cestovali jsme s dětmi z jiných měst. Naše skupina nasedala jako poslední. Jeli jsme směrem ku Praze, kde nastoupila poslední členka výpravy: naše průvodkyně Vlaďka. Poté jsme jeli rovnou k hranicím a připravovali se na náročnou cestu. Vlaďka nám vyprávěla o všech městech, kterými jsme projížděli, takže jsme alespoň tolik nenudili. Cesta byla však velmi zdlouhavá. Jeli jsme přes Německo, Holandsko, Belgii a Francii. Ve francouzském přístavu Calais jsme učinili přestup, kvůli přepravě přes kanál La Manche. Trajekt nás dovezl do anglického Doveru. Odtud jel autobus rovnou do Londýna, kde začaly naše první prohlídky. Po vystoupení z autobusu nás čekala celodenní a namáhavá túra. Zanedlouho jsme jako první spatřili slavné London Eye – Londýnské oko, což je největší kolo na světě, do kterého se vejde až 900 lidí. Letos se však tento mohutný fenomén bude bourat. Náhle se však stalo něco, co nejspíše nikdo z nás nečekal, začalo totiž sněžit. Byla příšerná zima a k tomu chumelilo. Počasí nám ten den vážně nepřálo. Zachumlaní jak nejvíc to jen šlo, jsme šli dál a prohlíželi si slavné památky a stavby jako jsou Big Ben, Whitehall, Houses of Parlament, Westminsterské opatství, Buckinghamský palác s národní gardou, Burlingtonova arkáda, náměstí Piccadilly a Trafalgarské náměstí, kde jsme byli v Národní galerii, ve které jsme viděli slavný obraz Slunečnice od Van Gogha. Již první den v Anglii jsme měli možnost vidět proslulé a pro Anglii typické červené telefonní budky, schránky a patrové autobusy. K večeru nás autobus odvezl na parkoviště v Bexley, což je okraj Londýna, kde si nás vyzvedly rodiny, u kterých jsme byli po celou dobu ubytovaní. Promočení a unavení jsme se již těšili do tepla a na anglickou večeři. Druhý den jsme se vypravili do nedaleké vesničky Easbourne. Tam jsme viděli krásy anglických vesniček. Podél cesty vedly vesnické baráčky, někdy chatičky. Hlavním účelem této výpravy byl známý útvar: “The Long Man of Wilmington“, který však nebyl příliš viditelný, jelikož je vytvořen rýhou v kopci a ten byl zapadaný sněhem. I přes to, že je rýha široká 1metr, jsme toho moc neviděli. Nasedli jsme tedy do autobusu a prošli se po slavných sklaních útesech „Seven Sisters“ a „Beachy Head“. Poté jsme již rovnou jeli do Brightonu. Počasí tento den díky bohu nebylo tak hrozné, jako byl první den v Londýně. V Brightonu jsme si prohlédli velké mořské akvárium a pak exotický Královský pavilon. Dostali jsme slibovaný a dlouho očekávaný rozchod. Chodili jsme po obchodech, pláži a velikém molu, které svými atrakcemi spíše připomínalo pouť. Po rozchodu jsme se opět vrátili do Bexley. Další den jsme měli namířeno k velkolepému a fenomenálnímu paláci Hampton Courtu. Cesta tam nebyla nejkratší, a tak jsme se z videa a od Vlaďky dozvěděli snad vše o královském rodu a anglické monarchii. Když jsme dorazili, byli jsme absolutně ohromení palácem. Náš obdiv se zvýšil ještě po vstoupení dovnitř a prohlídce úžasných zahrad. Jelikož ten den byl v Anglii „Den žen“, vázali v paláci květiny z tulipánů, které dávali návštěvníkům. Konala se také výstava naaranžovaných tulipánů. Po dlouhé prohlídce Hampton Courtu jsme se vydali ještě do Přírodovědného muzea v Londýně. Poslední den strávený v Anglii jsme jeli do City. Pěší prohlídkou jsme si prohlédli Tower Bridge, Monument a slavnou pevnost Tower. V té nás nejvíc zaujaly korunovační klenoty a královští havrani. V Toweru nám s jakýmkoliv problémem pomohli tradiční muži v jakýchsi uniformách zvaní Bifítři – Beefeaters. Prohlídka City byla úžasná. Po této prohlídce jsme autobusem odjeli do slavného a také velice proslulého Greenwiche. Cestou jsme jeli vláčkem na Psí ostrov a odtud tunelem pro pěší pod řekou Temží do Greenwického příslavu. V Greenwich jsme hned na začátku vystoupali parkem ke hvězdárně, kterou probíhá nultý poledník. Z hvězdárny byl také zajímavý pohled na Queen´s House – dům královny. Po zážitku u nultého poledníku jsme šli do Námořnického muzea, které je proslaveno krásnou lodí Cutty Sark. Cestou jsme viděli i fotbalový stadion Chelsea. Po prohlídce Greenwich jsme nasedli do autobusu a vydali se na cestu, z které jsme ovšem velmi nadšení nebyli. Ono také po tak náročném dni zase spát v autobuse nebylo až tak příjemné, ale ten výlet stál vážně za to! - Kateřina Koubská 8.B -
